Spotřeba elektřiny je vždy výrazným indikátorem ekonomické aktivity. Proto je s podivem, že zejména v druhé polovině uplynulého roku její hodnoty nekorespondují s dopadem pandemie na růst HDP, jak ukazuje analýza odborníků ze společnosti Amper Meteo.
Během jarní vlny pandemie ve druhém čtvrtletí spotřeba elektřiny mezikvartálně dramaticky poklesla (-9,9 %), což nepochybně odráží výrazný hospodářský propad. Největší pokles se projevil v týdnu od 20.4.2020, kdy dosáhl -14,4 %. Situace se začala měnit až na začátku prázdnin, kdy meziroční rozdíl činil cca -3 %. Od té doby nabrala spotřeba vzestupný trend a odchylka se postupně zmenšovala. Ve třetím kvartálu činil průměrný rozdíl -1,8 % a v posledním kvartálu již jen -1,0 %. Změny mezi jednotlivými čtvrtletími uplynulého roku pak vycházejí takto:
Během první vlny, tj. od dubna do září, se krize významně projevila na spotřebě v nočních hodinách (22-06 h), kdy zřejmě některé podniky zrušily třísměnný provoz a poklesla také spotřeba v dopravě. Následně pak už i noční spotřeba víceméně kopírovala poklesy během dne. Zajímavé přitom je srovnání vývoje spotřeby elektřiny s aktuálními údaji ČSÚ o vývoji HDP.
„Například meziroční pokles HDP o 5% ve třetím čtvrtletí je vyšší, než by ukazovalo snížení spotřeby elektřiny o pouhé 1,8%,“ vysvětluje Jan Palaščák, ředitel skupiny Amper, jíž je Amper Meteo součástí. „Proti poklesu spotřeby elektřiny zřejmě působilo také mírně chladnější počasí s vyšší oblačností, které však nemohlo způsobit tak významný rozdíl. Což může znamenat i to, že je česká ekonomika po roce koronaviru v lepší kondici, než jak se jeví pohledem na makroekonomické ukazatele.“
* odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle těchto pravidel
